Koruna, jedna z nejznámějších brdských osmistovek 

2017-09-23 17:27:35 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Již rakousko-uherští turisté rádi překonávali Brdy, a to například z Příbrami do Strašic. Z nedalekého Holoubkova se pak vlakem vraceli přes Zdice zpět do Příbrami. Jednalo se o výlet se vstáváním o páté, s návratem pozdě v noci téhož dne. Nejvyšším bodem tohoto přechodu Brd bylo temeno Koruny, nacházející se zhruba na poloviční cestě. Tady se staří turisté zastavili, nasvačili, rozhlédli po kraji. 

Již vyklizený vrchol Koruny (832 m – západní vrchol). Vede k němu odbočka ze zelené turistické značky.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

Od myslivny Bor popisovali svoji cestu takto: „…od myslivny za půl hodinky turisticky označenou cestou dojdeme blízko k lesnímu průseku, rovně na sever směřujícímu; tu nás odbočující (taktéž značená) pěšinka po čtvrthodinovém stoupání vede na témě „Koruny“, 829 m nad mořem. Občerstvivše se snad na tomto místě největší dostoupené výšky svou potravní zásobou, vraťme se zpět na vozovou cestu, dále na západ (zatím ještě bez značek) nás dovede k myslivně u „Tří trubek“ (J. Klecanda, Průvodce po Příbrami a okolí, 1893). Dodejme ještě, že jako onu potravní zásobu autor doporučuje jíti „s malou láhvičkou buď silného vína (Sherry) neb cognacu a s kouskem salámu i s rohlíkem.“

Koruna má svoji zvláštnost. Jedná se totiž o dvojvrchol. Hojněji navštěvovaný je západní vrchol (832 m), kde se temeno zužuje a vyúsťuje v plošinu, která pak prudce spadá do údolí. I dnes jde o místo mimořádné, inspirativní, mající svého genia loci. Kdysi sem z jihu vedla pracně vybudovaná úvozová cesta, po stranách ohraničená pruhy balvanů. Její zbytky jsou tu dodnes patrné. I omezený pohled z náhorní plošiny, bohužel v současné době již značně zarostlé, svědčí o tom, že zde kdysi musel být opravdu nádherný širokoúhlý rozhled, a to jak do údolí Třítrubeckého potoka, tak i do údolí Reservy, včetně řady protilehlých či vzdálenějších vrcholů Centrálních Brd.

Východní vrchol (837 m) je asi 500 m východněji, je schovaný ve vzrostlém lese, s výhledem minimálním, leda by bychom sešli pár desítek metrů jižněji, kde se nachází rozlehlá mýtina. Odtud je přes údolí Třítrubeckého potoka pěkně vidět protější zalesněné návrší, zvané U Spáleného dubu. Lokalita kolem tohoto východního vrcholu se nazývá Faust (viz mapy.cz), takže se tak někdy zove i samotný východní vrchol Koruny.

Koruna dříve byla hraničním bodem, kde se rožmitálské lesy setkávaly s územím velkostatku Zbiroh a zasahoval sem také okraj hořovické Velké Baštiny (Jan Čáka: Střední Brdy krajina neznámá). I dnes, a to přímo mezi vrcholy Koruny, vede poměrně důležitá hranice, oddělující Středočeský a Plzeňský kraj.

Vraťme se ještě k západnímu vrcholu. V roce 1963, ještě v době vojenského újezdu, zde byla z lešenářských trubek vztyčena přes 20 vysoká triangulační věž. Ta byla před vyhlášením CHKO Brdy, patrně z bezpečnostních důvodů, vojskem stržena. Její torzo však bylo bohužel několik let ponecháno na místě. Radostnou zprávou je, že zhruba v polovině září 2017 byly zbytky věže z vrcholu odklizeny. Jednalo se o plánovanou akci vlastníka pozemků, VLS a.s.

Pokud bychom chtěli napodobit rakousko-uherské turisty, vybereme si zelenou značku. Od Pilského rybníka (kam se můžeme dostat například z Orlova, Bohutína nebo Lázu) po ní vyrazíme mírným ale trvalým stoupáním směrem k Boru. Odtud vede, jako za starých časů, ze zelené značky odbočka (také již značená), kterou vystoupáme na západní vrchol Koruny. Po sestupu pak můžeme po zelené pokračovat dále k zaniklé hájovně Tři Trubky. Odtud je to kolem Třítrubeckého zámečku do Strašic už jen něco málo přes 4 km.