2017-06-27 10:31:59 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Nad padrťskými pláněmi, asi 3 km jihovýchodně od známých Padrťských rybníků, vystupuje vrchol, odedávna zvaný Kočka (789 m). Spolu s protější Kamennou (736 m) uzavírá hluboké údolí Padrťského potoka (Klabavy). Podél potoka, od Dolejšího Padrťského rybníka dolů, se rozprostírala ves Padrť, dříve hojně navštěvované brdské turistické letovisko, nyní jen tráva, ze které sem tam vystupují základy někdejších staveb. A zůstaly zde také rybníčky, dříve pohánějící pily a hamr, s názvy Výtažník, Šindelka, Gričák a Ledvinka.
Brdy. Večerní pohled z Kočky (789 m) na Padrťské rybníky.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Přímo pod jihozápadním svahem Kočky měla podobný osud také vesnička Záběhlá (zvaná Mozolov). K vidění jsou tu převážně už jen louky a skupinky stromů. Procházející silnička mezi Strašicemi a Nepomukem vede skupinky cyklistů, kteří možná ani netuší, že právě projíždějí územím bývalé podbrdské vesnice, ve které žili zejména lesní dělníci a záhumenkoví zemědělci (asi 600 obyvatel). Byl tu konzum, Jarošův hostinec, rozlehlá patrová škola, zajímavá kaple, řada zděných i roubených staveb.
(Foto archiv)
Rozhodnutím tehdejšího Ministerstva národní obrany byla Záběhlá v roce 1952 vystěhována a následně srovnána se zemí. Důvod? Podle tehdejšího proslovu plukovníka doktora Kokeše, proneseném v budově Okresního národního výboru (ONV) v Hořovicích, jsou pravou příčinou požadavku vysídlení pěti podbrdských obcí jednoznačně západní imperialisté, kteří zbrojí a tudíž se připravují na agresi vůči táboru světového míru a demokracie, vedenému Sovětským svazem (viz záznam ze schůze, konané 7.1.1952 na ONV v Hořovicích ve věci vysídlení obcí Padrť, Kolvín, Zaběhlá, Velcí a Hrachoviště).
Z vrcholu Kočky je pěkný pohled na rozsáhlé padrťské pláně, v jejichž severovýchodní části, naproti svahům Kočky, bývala vojenská střelnice. Před námi vystupuje Palcíř (725 m) aKamenná (736 m). Opravdu pěkně jsou odtud vidět Padrťské rybníky. Ten bližší, Dolejší Padrťský rybník, a za ním vzdálenější, částečně krytý lesem, Hořejší Padrťský rybník. Za hřebenem spatříme rozhlednu Na Skále nad Železným Újezdem.
Za rybníky vidíme svah Marásku a stožár vysílače Na Burku. Zcela vlevo nás zaujme košatá hlava Třemšína. Mezi brdskými svahy se nám otevírá pohled na Šumavu. V dálce (přibližně 70 km) se rýsuje výrazný šumavský vrchol Ostrý. Z Kočky také uvidíme město Rokycany, Blovice, blíže pak kostel sv. Michala archanděla na Kamýku nedaleko Dožic a řadu podbrdských vesniček. Nelze se divit, že rakouskouherští i prvorepublikoví turisté Kočku obdivovali a nad jejím jihozápadním svahem si postavili malou zděnou turistickou útulnu. Zbytky základů jsou zde patrny dodnes. Borovicemi lemovaná vrcholová plošina Kočky je opravdu krásná a inspirativní, zejména za večerních červánků nebo probouzejícího se jitra.
Na Kočku se patrně vydáme z Nepomuku. Odtud projdeme kolem Červeného lomu do bývalé Přední Záběhlé (dříve V chalupách). Zde se asi nezapomeneme zastavit u památného 350 let starého chráněného dubu, jenž má obvod kmene 785 cm. Mezi Přední a Zadní Záběhlou se na křižovatce obrátíme vpravo a serpentinami vystoupáme na temeno Kočky. Na Kočku také můžeme vyrazit ze Strašic, od Třítrubeckého zámečku po lesní cestě Josefka či z jiných směrů.
V území dosud probíhá pyrotechnická asanace (do konce roku 2017), takže doporučuji v terénu respektovat místní výstražné značení a nescházet ze zpevněných cest.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)