2018-01-08 09:36:51 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Severně od nejvyšší hory Jižních Brd Třemšína (827 m) se táhne zdaleka viditelný hřeben. Ten je po 2,5 kilometrech zakončen vrcholem Hengst (na některých mapách také uváděn jako Kobylí hlava, 757 m) se zbytky stejnojmenného hrádku. Nezbylo tu po něm mnoho. V terénu vidíme kruhový příkop, v jehož středu je dnes již jen jakýsi pahorek, kde stávala hlavní a nejspíš jediná budova opevněného hrádku.
Brdy. Zaniklý hrádek Hengst.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Jeho funkce je však poměrně nejasná. Možná střežil nedaleko probíhající cesty či chránil středověké sídliště, které později zaniklo. Z archeologického hlediska byl, stejně jako Třemšín, postižen pozdějšími dobře míněnými parkovými romantickými úpravami, a to během správy rožmitálského panství pražským arcibiskupem Salm-Salmem (1745 – 1810). Nyní je místo neupravené, zarostlé, takřka bez možnosti přehlédnout níže položenou krajinu.
Hengst, kromě hřebene spojujícího jej s Třemšínem, je ohraničen poměrně ostrými svahy, spadajícími do údolí říčky Skalice (Vlčavy), jejíž prameniště se rozkládá nedaleko odtud. Z hrádku musel být kdysi pěkný výhled na protější svahy Na Skalách (744 m), na Getsemanku, Míšovskou skálu či vrchol Nad Maráskem (801 m) a pochopitelně také na níže probíhající cesty a východně pak k Rožmitálu pod Třemšínem.
Sejdeme-li z Hengstu dolů zalesněným severním svahem, ještě před zmíněnou říčkou nalezneme osamocený, divoký a rozeklaný skalní útvar, zvaný Čertovo vřeteno. Romantické skalisko, pokryté mechem, opravdu svým tvarem vzdáleně připomíná tkalcovské vřeteno.
Na Hengst nejspíše vyrazíme po červené z nedalekých Hutí pod Třemšínem. Na rozcestí Kobylí hlava ze značky sejdeme a dáme se vpravo, kde na vrcholu stoupání narazíme na žlutou. Po té se pak vydáme k severu. Hengst je odtud ještě asi 1,5 km. Na Hengst se můžeme vydat také z Výrovny, či jeho návštěvu spojit s výletem na Třemšín.
