Provazec a tajuplná kamenná zeď – Novelisováno

2017-01-04 11:34:32 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Takřka kilometr dlouhá na sucho vyskládaná mohutná kamenná zeď, v okolí vrcholu Provazce (639 m) i 2 m vysoká, jinde dochovaná jen v základech, se táhne po hřebenu až k sousednímu Holému vrchu, jinde pravoúhle sbíhá dolů příkrým jihovýchodním svahem. Profil této podivuhodné stavby je patrný i na leteckých snímcích. Novelisováno: svůj komentář připojuje PhDr. Věra Smolová, ředitelka Státního okresního archivu v Příbrami.

Vrch Provazec najdete vlevo při komunikaci Buková u Příbramě – Hostomice. Výchozí bod může tvořit křižovatka Pod Provazcem, kde je možné i zaparkovat. Na cestu je třeba si vzít opravdu pevnou obuv. Povrch Provazce je zrádný, kamenitý, jihovýchodní svah je strmý. Bicykl nebrat, postupovat s rozvahou a opatrností. Na vrchol nevede žádná významnější cesta.

Snad nejsnáze se k Provazci dostaneme od již zmíněné křižovatky Pod Provazcem, když se vydáme západním směrem po červené, která dále pokračuje ke Komorsku. Vrchol Provazce však není daleko. Po 200 metrech vlevo mineme malé jezírko a po dalších asi 200 metrech se rovná betonová komunikace začne stáčet mírně vpravo. A právě tady máme příležitost z komunikace sejít a odbočit vlevo na celkem nenápadnou lesní cestu, která nás hustým, jinak těžko prostupným porostem dovede až k Provazci.

Podíváme-li se na Provazec z druhé strany, vrchol vlastně tvoří závěr Údolí V Zabitém. O smyslu pracně vybudovaného, původně jistě monumentálního kamenného díla se vedou spory. Já se kloním k názoru, že by se mohlo jednat o pozůstatek rozsáhlé obory, určené k odchovu spárkaté zvěře. Pokud má někdo jiný názor, či má k dispozici nějaký historický pramen, sem s ním, ať v tom máme jasněji.

---

PhDr. Věra Smolová píše:

O oboře v těchto místech se mi nepodařilo najít žádnou zmínku. Jisté je, že komárovské, jinecké a zejména dobříšské železné hutě dobývaly potřebnou rudu na Hřebenech s nejvýznamnějšími ložisky právě na Komorsku, kde krevel obsahoval až 50% železa, hnědel 38% a 25%. Jeden železný důl byl pod Pískem (Písky) snad až do začátku 20. století. Byla to tedy hospodářsky významná lokalita. Připojuji výřez z geologické mapy.

Zároveň zhruba v místech vyznačeného bodu na Vaší mapce probíhaly historické hranice několika sousedních panství: Hluboš, Jince, Hostomice, Pičín a o kousek dál i Dobříš (Colloredo-Mansfeld) a Buková. Pro názornost připojuji mapku stavu na začátku 2. poloviny 17. století, kdy pomalu nastává rozvoj podbrdského železářství. Aktuálnější mapku momentálně nemám k dispozici, ale umístění hranic velkostatků kolem roku 1850 se zřejmě nebude až tak lišit. (pozn. redakce: obě mapky viz níže)

Domnívám se, že ona kamenná zeď mohla být nejspíš zdí hraniční mezi některými z výše uvedených panství. Nebyla jsem v této lokalitě více než deset let, a tak už si přesně polohu této zdi nevybavuji.

S pozdravem

PhDr. Věra Smolová, Státní okresní archiv Příbram

 

---

 

Mgr. Jaroslav Hodrment ©

zdroj: www.turistika-brdy.cz